Rodokmen - diskusní skupina na G+

28. 8. 2013

Místo laxíru vzal arsenikum

… zapsal 30. března 1813 děkan Ullrich do matriky farnosti Nekoř. Nelenil a druhého dne nahlásil ve vrchnostenské kanceláři, že jeho farník Antonín Kolomý se sám připravil o život. Náhoda nebo úmysl? Pohřeb do posvěcené půdy nebo zahrabat bez obřadu mezi sebevrahy? Tenkrát zásadní otázka, jenž musela být zodpovězena.

imagezápis úmrtí Antonína Kolomého, 30.03.1813, Bredůvka 4 (matrika Nekoř 1784-1834, SOA Zámrsk, sign. 109-16 Z, pag. 12)

Osmapadesátiletý Antonín Kolomý, chalupník z Údolí čp. 4, byl ženatý počtvrté. První žena zemřela na horkou zimnici (tyfus), druhá na červenou (úplavice), třetí při porodu svého prvního dítěte. V době úmrtí žil rok a půl s čtyřiadvacetiletou Veronikou roz. Javůrkovou původem z Nekoře 63. Jak uvedl soused  Antonín Lux, “oba  manželé se vždy dobře chovali a dobrý život vedli.” Problémy ve věkově nerovném vztahu tedy vyšetřovatelé jako příčinou mužovy otravy vyloučili.

“Jak se to stalo?”, ptali se vdovy. Do protokolu vypověděla: “Můj muž…. pár dní před jeho smrtí sobě stejskal, že jemu nanic je, přeci ale jel do  lesa (neb on se živil nádenickou prací). Poněvadž před 5ti lety taky byl nemocný a jemu tenkrát laxir pomohl, tak sobě myslil, že nyní také, kdyby mohl laxír dostat, že by jemu lepší bylo. V noci od soboty až do neděle před jeho smrtí sobě tuze stěžoval, že jemu nanic je a to proto, poněvadž drobítek jedu, co má pro myši doma, jest vzal. O tom já ale nic nevěděla a sem se velice  lekla, že jsem chtěla o pomoc jíti, on ale to nedopustil. Poněvadž ale lepší mu nebylo, tak jsem v neděli pro lazebníka Pouka poslala. A poněvadž to samé zase nic nepomohlo, tak bylo zas pro lazebníka posláno a on v pondělí na večír přišel, ostal tam celou noc až do outerka, pranic ale nebylo spomoženo a můj muž musel včera večír po vystání náradných bolestí umřít.” Totéž potvrdil i soused Lux, jemuž prý úmírající řekl: “… milej sousede sem vzal drobínek jedu, myslil sem, že mě lepší bude, ale ono je hůř…”

S tím se úředníci spokojili. Smrt prohlásili za nešťastnou náhodu a Antonín Kolomý našel klid v posvěcené půdě.

A ještě vysvětlení na závěr:

Nevím, zda všichni vědí… Laxír není lék. Jde o lidový název pro průjem. Chalupník se domníval, že uvolněním střev si uleví od bolestí a uzdraví se. Použil nezvyklou metodu, která mu už jednou údajně pomohla – pozřel trochu jedu na myši. Snad arseniku (jinak otrušíku či utrejchu). Smrt nastává už po požití 0,3 g látky v závislosti na aktuálním zdravotním stavu. Že stačí tak málo Antonín jistě netušil.

 image image

VS Kyšperk, karton č. 3 – výpověď Veroniky Kolomé

Zdroje: SOA Zámrsk, matriky farnosti Nekoř 1784-1834 sign. 109-9 O a 1784-1834 sign. 109-16 Z; fond VS Kyšperk, karton č. 3

*

Příspěvky přebírá:

Creative Commons License