Rodokmen - diskusní skupina na G+

5. 4. 2012

Ďolíčky ve tváři a smrt

Epidemie neštovic v Jamném nad Orlicí v letech 1785-1830

Nad ďolíčky ve tvářích mladé dívky se dnes rozplývá nejeden zamilovaný mladík. image Soudí podle nich na milou povahu vyvolené. Před pár stoletími prý bylo všechno naopak. imageNaše prapra… babičky zpravidla nebyly krasavice s hladnou pletí. Obličej jim, podobně jako jejich mužským protějškům, “zdobily” ďolíčky – léze po prodělaných neštovicích. Ale co do krásy. Důležité bylo, že přežily. Epidemie neštovic a jiných infekčních chorob se  téměř s každoroční pravidelností objevovaly s nástupem chladných podzimních dní a se stejnou pravidelností je doprovázela smrt.

Důkazy najde pozorný badatel témař v každé matrice (1). Teď právě mám před sebou otevřenu jednu z nich, zápisy úmrtí farnosti Jamné nad Orlicí 1784-1867 sign. 65-4 Zi. Zatím nevím, jak to dopadne, ale zkusím tuto obecnou teorii podpořit fakty. Pěkně popořádku. Co dokázali lékaři diagnostikovat? Pod jakým názvem se nemoci zpravidla v matrikách vyskytují?

Především již zmíněné

    • neštovice (-pravé, - černé, nemoc zlá, nemoc fantivá, černé osýpky, ospiny, kiahně, kňahně, peteče, Barpel, eitere-, schwarze- Blattern, Pocken, schwarze Pocken, Blattern, variola vera) - akutní virové onemocnění s vysokými horečkami a charakteristickou puchýřkovitou vyrážkou. Inkubační doba 12-14 dní (jinde 7-17 dní). Během ní se nemocní cítí a vypadají zdravě a nemohou nikoho nakazit. Po čtyřech až sedmi dnech trvání vyrážky při opětovném nástupu horečky řada nemocných umírá v důsledku oběhového selhání nebo jiných komplikací. Za 8-14 dní od začátku potíží se na hnisavých puchýřcích vytvoří strupy, které se hojí trvalou vpadlou jizvou. Dříve poměrně časté epidemie s vysokou smrtelností (40-50 %, dnes cca 30%). Existuje i krvácivá forma neštovic - probíhá odlišně, už během prvního stadia nemoci se objevuje krvácení do podkoží, tmavě červené až fialové skvrny na kuži a pacient umírá kvůli masivní ztrátě krve do podkoží a do vnitřních orgánů. Smrt nastává ještě před vytvořením neštovičných změn. Povinné očkování bylo v Čechách zavedeno roku 1812. Průměrná roční úmrtnost pak klesla z 2174 úmrtí na jeden milion obyvatel v letech 1777 – 1806 na 215 zemřelých na 1 milion obyvatel v letech 1807 – 1850, tj. o 90 %.

V matrikách se také často objevují:

    • černý kašel (dávivý-, davný -, dusivý kašel, Keuch-, Krampf-, Stick- husten, blauer Husten, Stickfraisen, pertussis, tussis convulsiva) -  šíří se kapénkovou nákazou; inkubační doba 7-14 dní. Typické záchvaty dráždivého kašle zakončených hlubokým výdechem s kokrháním trvají i několik týdnů. Smrt v důsledku udušení.
    • spála (šarlach, Scharlachfieber (das), Scharlach, roter Hund, scarlatina - v podstatě angina způsobená streptokokem. Onemocnění je provázeno typickou vyrážkou spojenou s olupováním kůže (postihovalo i srdce aj.); inkubační doba 2-7 dní. Před zavedením penicilinové léčby poměrně časté úmrtí u dětí.
    • spalničky (osutiny, osypky, osýpky, odry, krysle, rygle, Nasern, Kinderflecken, Morbillen, Popeln, Röteln, rote Flecken, Rotsucht, Riesel, morbilii - vysoce nakažlivé onemocnění virového původu postihující zejména děti. Inkubační doba 10-14 dní. Dříve vysoká úmrtnost v důsledku komplikací zejm. plicních a mozkových
    • úplavice (auplawka, auplavice, běhavka, běhavka nemírná, opuplavka, ouplavice, průjem, úplavice bacillární, úplavice červená, hnačka, chvistačka, dřístačka, dysenterie, krvotok, červanka, červenka, červená, nemoc červená, osnova řídká, tok červený, sračka, laxírka, stříkačka, řez, Dysenterie, Ruhr durchflechtene, Ruhr, Bacillen-, Bakterien- ruhr, Krankheit flechtende, Blutlauf, Blutgang, Durch -fall, -lauf, Bauchfluss, Landlauf, Dramfrass, Durchbruch, Schnitt, kleine Not, Rotewoche, dysenteria (bacillaris), schigellosis, dysenteria cruenta, diarrhoea - profusa, – epidemica) - infekční střevní onemocnění způsobené některým druhem mikrobu Schigella, inkubační doba 1-7 dní. Horečky, bolesti břicha, páchnoucí průjmy s příměsí hlenu a krve (až 40x denně)
    • zarděnky (jáhliny, osutiny, sypanice, výsypek, výsypky, Frieseln, Flecken, rote Flecken, Röteln, Hautausschlag, rubeola - infekční virové onemocnění s chřipkovými příznaky a drobně skvrnitou růžovočervenou vyrážkou -inkubační doba 18 dní. Nejčastější příčinou úmrtí může být komplikace nemoci s meningoencephalitidou (zánětem mozku) 
    • záškrt (mázdřivka, brajny, hrdlobol, prým, škrťák, zaklíčení krku, zapálení hrdla, zádav(a), krup, Bräune, häutige Bräune, Schlunbräune, Stickkatar, Hals- krankreit, -entzündung, -schmerzen, Diphterie, Zitterung, brandige im Halse, diphteria, diphteritis, angina diphterica, -membranacea, -gangrenosa maligna, morbus ssuffocans, passio anginosa)  - bakteriální onemocnění přenášené vzdušnou cestou i přímým kontaktem s předměty a potravou; inkubační doba 2-5 dní. Dítě se začne dusit, je cyanotické, později bezvědomí a smrt udušením.

Kupodivu, ze sedmi vyjmenovaných chorob zachycuje matrika jen čtyři – neštovice, spalničky, černý kašel a úplavici. Jejich neviditelní původci dokázali za čtyřicet pět let ukončit 117 životů dětí do dvanácti let (až na dvě výjimky, kdy zemřeli hodně staří lidé). Epidemie infekčních nemocí se opakovaly průměrně každý třetí rok a nikdy neprobíhaly současně (jen roku 1828 se prolínají úmrtí na spalničky a černý kašel). V dlouhodobém horizontu by se jistě dala, alespoň u některých, vysledovat jistá pravidelnost (např. přibližně čtyřletý cyklus neštovic). Zcela jasně je též vidět, že povinné očkování, zavedené 1812, v Jamném neštovice zcela vymítilo.

imagePřehled epidemického výskytu infekčních nemocí 1785-1830 ve Jamném nad Orlicí (matrika sign. 65-4 Zi)

Virus neštovic zaútočil ve větší míře v této vsi mezi lety 1786-1810 v pěti vlnách. Zemřelo při nich padesát dětí, téměř polovina (resp. 23) při nejrozsáhlejší epidemii celého období - od 27. listopadu 1803 do 27. července 1804. Mezi lety 1784-1810 se v Jamném narodilo 888 dětí (2). J. Havlík a l. Machala uvádějí v níže uvedeném článku, že smrtelnost neštovic byla 40-50%. Aplikace údaje na ves pod Orlickými horami znamená, že neštovicemi tu mohlo ve sledovaném období onemocnět něco kolem dvou set dětí. Tím “dostala na frak” věta z úvodu, kterou jsem kdysi odkudsi převzala a zdála se mi dost logická. Není pravdou, že většina ženských tváří byla v minulosti znetvořena dolíčky po prodělaných neštovicích. Tato vada na kráse se týkala sotva čtvrtiny lidí. Ale i tak je to dost. Nemyslíme?

 

 

 

(1) epidemie spály v Litomyšli (srpen-říjen 1883), při níž zemřelo jedenáct dětí od 8 měsíců do 10 let zmíněna zde

(2) 1784 – 22, 1785 – 35, 1786 – 29, 1787 – 36, 1788 – 32, 1789 – 31, 1790 – 41, 1791 – 24, 1792 – 40, 1793 – 28, 1794 – 35, 1795 – 32, 1796 – 37, 1797 – 39, 1798 – 27, 1799 – 43, 1800 – 32, 1801 – 33, 1802 – 35, 1803 – 36, 1804 – 36, 1805 – 40, – 1806 – 24, 1807 – 34, 1808 – 39, 1809 – 29, 1810 – 41 = celkem 888 narozených

*

Příspěvky přebírá:

Creative Commons License